Koordinátor dostal pravomoc, kterou dosud neměl
Zákon č. 318/2025 Sb. novelizoval zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Většina změn platí od 1. listopadu 2025, část týkající se pracovních úrazů od 1. ledna 2026. Souběžně nabylo účinnosti nařízení vlády č. 319/2025 Sb., které upravilo nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o požadavcích na staveništích.
Nejviditelnější změna je tahle: koordinátor bezpečnosti práce na staveništi může dát bezodkladný pokyn k přerušení prací, pokud jsou lidé vystaveni bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví. O přerušení informuje stavbyvedoucího, respektive zhotovitele, a v pracích se pokračuje až po odstranění příčiny.
Do listopadu 2025 měl koordinátor v ruce hlavně upozornění a zápis. Když zhotovitel na upozornění nereagoval, zbývala eskalace na zadavatele stavby a čekání. Nová úprava tenhle bod uzavírá: pokyn k přerušení je součástí jeho povinností, ne otázka dobré vůle.
Pro zadavatele stavby z toho plyne praktický důsledek, který je lepší ošetřit dřív, než na něj dojde. Smlouvy se zhotoviteli by měly s přerušením prací počítat, včetně toho, kdo nese náklady prostoje, když je přerušení oprávněné. Bez toho se z bezpečnostního opatření stane obchodní spor.
Tři povinnosti, které se pletou
Než se dostaneme k dalším změnám, stojí za to srovnat něco, co se v praxi zaměňuje skoro pokaždé. Nejde o jednu povinnost, ale o tři nezávislé, a každá se spouští něčím jiným.
Určení koordinátora
Zadavatel stavby určuje koordinátora, pokud na staveništi budou působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele. Počítají se i subdodavatelé. Rozsah stavby ani její cena tady nehrají roli, rozhoduje počet zhotovitelů.
Koordinátor se naopak neurčuje u staveb, které nevyžadují povolení záměru, u prací, které stavebník provádí sám pro sebe svépomocí, a nově také u některých staveb sítí technické infrastruktury.
Oznámení o zahájení prací
Doručuje se oblastnímu inspektorátu práce nejpozději osm dnů před předáním staveniště zhotoviteli a vyvěšuje se na viditelném místě u vstupu na staveniště. Povinnost vzniká, pokud:
- celková předpokládaná doba trvání prací přesáhne 30 pracovních dnů a současně na nich bude pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než jeden pracovní den, nebo
- celkový plánovaný objem prací přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu osobu.
Plán BOZP
Zpracovává se, pokud jsou splněny podmínky pro oznámení o zahájení prací, nebo pokud budou na staveništi vykonávány práce vystavující člověka zvýšenému ohrožení života a zdraví podle přílohy č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Tam patří mimo jiné práce ve výškách nad deset metrů, práce v ochranných pásmech energetických vedení, práce se zvýšeným rizikem zasypání nebo práce nad vodou.
Sem patří častý omyl: malá stavba s jedním zhotovitelem, ale s bouráním v ochranném pásmu vysokého napětí, plán BOZP potřebuje, i když žádnou z prahových hodnot nepřekročí.
Kdy koordinátora naopak nepotřebujete
Ptáte se na to často a odpověď je někdy příjemná. Koordinátora nepotřebujete, pokud na staveništi bude po celou dobu působit jediný zhotovitel a nikdo jiný, ani jako subdodavatel. Dále u staveb, které nevyžadují povolení záměru, u prací, které stavebník provádí sám pro sebe svépomocí, a u vyjmenovaných staveb sítí technické infrastruktury.
Pozor ale na dvě věci. Za prvé, jediný zhotovitel znamená opravdu jediný. Když generální dodavatel povolá na dva dny specializovanou firmu na jeřábové práce, jsou zhotovitelé dva a povinnost vzniká. Za druhé, i bez koordinátora může vzniknout povinnost zpracovat plán BOZP, pokud se na stavbě objeví práce podle přílohy č. 5. Tyhle dvě povinnosti spolu nesouvisejí.
Plán BOZP nově zpracovává koordinátor
Druhá zásadní změna. Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi zpracovává a aktualizuje koordinátor. Dosud to formálně zajišťoval zadavatel stavby, který si na to koordinátora najímal, ale odpovědnost za dokument ležela jinde.
Nová úprava zároveň říká, co v plánu má být: základní údaje o stavbě a staveništi, pracovní postupy s ohledem na rizika, jejich trvání a posloupnost a konkrétní požadavky na bezpečné provádění. Klíčové slovo je konkrétní. Plán složený z obecných vět opsaných z předpisu formálně existuje, ale na stavbě nikomu neřekne nic a při kontrole neobstojí.
Plán se aktualizuje podle skutečného stavu stavby, nejen na začátku.
Novela také zavedla plán v omezeném rozsahu pro záchranné a likvidační práce, kde na plnohodnotný dokument není čas. A vyjasnila, že práce údržby bez stavebních činností plán nevyžadují.
Konec podpisů všech zhotovitelů
Nařízení vlády č. 319/2025 Sb. vypustilo z § 7 podmínku, aby byl plán odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi.
V praxi to byla podmínka, která fungovala obráceně, než se zamýšlelo. Buď se plán zdržel, dokud se nesehnaly podpisy, nebo se podepisoval formálně bez čtení, jen aby byl papír kompletní. Odpovědnost zhotovitele za seznámení vlastních lidí s plánem tím nezaniká, jen se přestala plést s podpisem na titulní straně.
Ve stejném nařízení přibyla drobnost, která se hodí u staveb v obci: při osvětlování staveniště musí být minimalizováno světelné znečištění okolí. A v § 8 se upřesnilo, že se upozorňují všechny dotčené osoby, ne jen ta, se kterou se zrovna mluví.
Dokumentace elektronicky a bez vlastnoručního podpisu
Novela zrušila požadavek vlastnoručního podpisu u dokumentů zpracovaných odborně způsobilou osobou a koordinátorem. Dokumenty se místo toho opatřují jménem, příjmením a číslem osvědčení.
Dokumentaci lze vést elektronicky. Chronologický seznam smluv, tedy přehled o tom, pro koho odborně způsobilá osoba pracovala, se uchovává pět let.
Pro externí koordinátory to znamená konec kolování papírů kvůli jednomu podpisu. Pro zadavatele stavby to znamená, že zápis z kontrolního dne poslaný e-mailem je plnohodnotný dokument, ne pracovní verze, kterou je potřeba někdy podepsat.
Kvalifikace: zkrácená praxe
Koordinátorem se nově může stát člověk s vysokoškolským vzděláním v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ve stavebnictví po jednom roce praxe. Dosud byla praxe delší.
Je to reakce na stav trhu. Koordinátorů je málo, věkový průměr vysoký a na stavbách se to projevuje tak, že jeden člověk obsluhuje víc staveb, než stihne objet. Otázka, jestli roční praxe stačí, je legitimní. Odpověď v praxi bude záležet na tom, koho si zadavatel vybere a jestli se ptá na reference, nebo jen na cenu.
Kdo za co na staveništi odpovídá
Posílení pravomocí koordinátora vyvolává otázku, jestli teď za bezpečnost odpovídá on. Neodpovídá a je dobré si to říct nahlas, protože z toho plyne, co po kom chtít.
Zhotovitel odpovídá za bezpečnost vlastních zaměstnanců a za technologické postupy své práce. Školí své lidi, vybavuje je ochrannými prostředky, zajišťuje jejich zdravotní způsobilost a odpovídá za stroje, které na stavbu přiveze. Tuhle odpovědnost na nikoho převést nelze.
Zadavatel stavby odpovídá za to, že koordinátora určí, když má, že mu vytvoří podmínky pro práci a že zhotovitele smluvně zaváže k součinnosti. Také za doručení oznámení o zahájení prací.
Koordinátor koordinuje. Sladí činnosti jednotlivých zhotovitelů tam, kde na sebe naráží, upozorňuje na zjištěná rizika, vede plán BOZP, účastní se kontrolní činnosti a nově může přerušit práce při bezprostředním ohrožení. Neřídí stavbu, nenahrazuje stavbyvedoucího a nepřebírá odpovědnost zhotovitele za jeho vlastní lidi.
Rozdíl se pozná na typickém sporu: když se zhotovitelův zaměstnanec pohybuje ve výšce bez jištění, je to porušení povinnosti zhotovitele. Koordinátor to má zjistit, zapsat, upozornit a při bezprostředním ohrožení práce přerušit. Když to neudělá, selhal ve své povinnosti. Odpovědnost zhotovitele tím ale nezmizí.
Co dělá koordinátor v přípravě stavby
Nejčastější provozní chyba zadavatelů je najmout koordinátora až v okamžiku, kdy se předává staveniště. Jeho práce má přitom začít dřív a je to ta část, která reálně šetří peníze.
Ve fázi přípravy koordinátor prochází projektovou dokumentaci a hledá v ní kolize, které se na papíře řeší levně a na stavbě draze. Typicky souběh prací ve stejném prostoru, práce nad sebou, přístupové trasy, které se kříží s dopravou materiálu, nebo technologie vyžadující ochranné pásmo, na které v harmonogramu není místo.
Ze stejné fáze pochází i plán BOZP a podklady pro zadávací dokumentaci, tedy informace pro uchazeče, jaké podmínky na stavbě budou. Když se zhotovitel dozví o omezení až po podpisu smlouvy, řeší se to vícepracemi.
A z ní pochází oznámení o zahájení prací, které musí být na inspektorátu osm dnů před předáním staveniště. To je lhůta, kterou nelze dohnat.
Jak poznat dobrý plán BOZP
Zadavatel obvykle nemá jak posoudit odbornou kvalitu plánu. Existují ale znaky, které pozná i laik.
Plán mluví o téhle stavbě. Jsou v něm názvy konkrétních objektů, konkrétní technologie a etapy z harmonogramu. Pokud by se dal beze změny použít na jinou stavbu, je to šablona.
Rizika jsou navázaná na etapy a na termíny. Ne seznam rizik obecně, ale kdy nastanou a co se pro ně udělá.
Jsou v něm místa styku zhotovitelů. Právě kvůli nim koordinátor existuje. Plán, ve kterém není ani slovo o tom, kdy se potkají elektrikáři s lešenáři, nekoordinuje nic.
Aktualizuje se. Plán z ledna, který v červnu vypadá stejně, přestože se stavba mezitím posunula o dvě etapy, je mrtvý dokument.
Je čitelný pro toho, kdo podle něj má pracovat. Padesát stran opsaných z předpisů si na stavbě nikdo neotevře.
Zápis z kontrolního dne, který k něčemu je
Zápisy koordinátora bývají buď obecné („dodržovat BOZP"), nebo naopak nekonečný seznam drobností, ve kterém zanikne to podstatné. Použitelný zápis má čtyři věci u každého zjištění: co bylo zjištěno a kde, kdo to má odstranit, do kdy a kontrolu, jestli se to stalo.
Tenhle formát má vedlejší efekt, který ocení zadavatel: po půl roce stavby je z něj vidět, který zhotovitel své věci řeší a který ne. To je informace použitelná nejen pro bezpečnost, ale i pro rozhodnutí, koho pozvat na další zakázku.
Co se na stavbách kazí nejčastěji
Legislativa je jedna věc, druhá je to, co vidíme při kontrolních dnech. Pět opakujících se chyb zadavatelů:
Koordinátor je určený, ale nikdo ho nezve. Objeví se na předání staveniště a pak na kolaudaci. Mezitím se řeší všechno bez něj a plán zastarává. Koordinace je průběžná činnost, ne dokument.
Plán BOZP je stažený z internetu. Pozná se podle toho, že se v něm mluví o pracích, které na stavbě vůbec nejsou, a chybí ty, které tam jsou. U kontroly je to první, co inspektor otevře.
Oznámení o zahájení prací se nikdy neaktualizovalo. Stavba se protáhla, přibyli zhotovitelé, změnil se termín. Oznámení zůstalo v původním znění a viset u vjezdu.
Subdodavatel přijede a nikdo ho neseznámí. Klasika u specializovaných profesí, které jsou na stavbě dva dny. Zrovna oni přitom dělají rizikové práce a neznají provoz staveniště.
Rizika se řeší až po úrazu. Zápis koordinátora, na který nikdo nereagoval, je po úrazu důkaz, že se o riziku vědělo. Nová pravomoc přerušit práce tuhle situaci mění: ignorovat upozornění bude o poznání dražší.
Kontrolní seznam pro zadavatele stavby
- Ověřit, jestli na staveništi bude působit víc než jeden zhotovitel. Pokud ano, určit koordinátora už ve fázi přípravy, ne až při zahájení stavby.
- Spočítat prahové hodnoty pro oznámení o zahájení prací a hlídat lhůtu osmi dnů před předáním staveniště.
- Zkontrolovat, jestli se na stavbě neobjeví práce z přílohy č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Pokud ano, plán BOZP je potřeba bez ohledu na velikost stavby.
- Do smlouvy se zhotoviteli doplnit, jak se postupuje při pokynu koordinátora k přerušení prací a kdo nese náklady prostoje.
- Zvát koordinátora na kontrolní dny a řešit jeho zápisy, ne je zakládat.
- U výběru koordinátora se ptát, kolik staveb má souběžně a jak často bude na stavbě fyzicky.
Kde vám můžeme pomoct
Zajišťujeme činnost koordinátora bezpečnosti práce na staveništi od přípravy stavby po předání díla, včetně zpracování a aktualizace plánu BOZP, oznámení o zahájení prací a kontrolní činnosti na stavbě.
Když si nejste jistí, jestli váš záměr koordinátora vůbec potřebuje, napište nám rozsah a předpokládaný počet zhotovitelů. Odpověď na tuhle otázku od nás dostanete zdarma, i kdyby zněla, že koordinátora nepotřebujete.