Co přinesla novela a od kdy platí
Vyhláška č. 467/2025 Sb. změnila od 1. ledna 2026 vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, které se běžně říká vyhláška o požární prevenci. Je to první větší zásah do tohoto předpisu po delší době a míří na tři různé skupiny lidí.
Pro provozovatele budov a zaměstnavatele je podstatná změna v dokumentaci o školení. Pro správce technologií přibyla nová položka na seznamu zařízení, která se pravidelně kontrolují. Pro projektanty a investory se mění obsah požárně bezpečnostního řešení a od stejného data se zužuje okruh osob, které ho smějí zpracovat.
Projdeme to po řadě, od toho, co se dotkne nejvíc firem.
Školení požární ochrany může být bez podpisů
Dosud platilo jednoduché pravidlo: bez prezenční listiny s podpisy to nebylo školení. Novela do § 36 doplnila, že podpisy se nevyžadují, pokud je dokumentace vedena v elektronickém systému, který splní tři podmínky.
Systematické a posloupné vedení záznamů
Systém musí vést záznamy v pořadí, ne jako složku souborů, do které kdokoli přidá cokoli. Musí být zřejmé, co se dělo v jakém pořadí a kdy.
Ochrana proti změnám
Záznam nesmí jít zpětně upravit tak, aby to nebylo poznat. Tohle je podmínka, na které pohoří většina improvizovaných řešení. Tabulka na sdíleném disku ji nesplňuje: přepíše ji kdokoli s přístupem a nikde nezůstane stopa.
Průkazné informace o účasti
Ze systému musí být doložitelné, kdo školil a kdo se zúčastnil. Nestačí seznam jmen zadaný dodatečně jednou osobou.
Praktický dopad je dvojí. Firmy, které školí přes vlastní systém nebo přes e-learning, si můžou ušetřit tisknutí a shánění podpisů. Firmy, které si myslí, že jim stačí seznam v Excelu, mají naopak jistotu, že to při kontrole neobstojí. Elektronická evidence není totéž co soubor v počítači.
Kdo zůstává u papíru, nemusí měnit nic. Prezenční listina s podpisy platí dál.
Co konkrétně musí systém umět
Abychom nezůstali u obecného výkladu, tady je, co si u zákazníků při přechodu na elektronickou evidenci ověřujeme:
- Každý záznam má vlastní identitu školené osoby. Ne hromadný zápis „proškoleno 14 lidí", ale jmenný seznam s vazbou na konkrétní osobu.
- Systém zaznamená kdy k proškolení došlo, ne jen kdy to někdo zapsal.
- Je zřejmé, kdo školil, a je doložitelné, že splňuje požadavky na školitele.
- Je zřejmé, z čeho se školilo, tedy vazba na tematický plán a časový rozvrh.
- Zpětná úprava záznamu buď není možná, nebo zanechá stopu s tím, kdo a kdy ji provedl.
- Data jde vyexportovat a předložit kontrole, aniž by kontrolní skupina potřebovala přístup do systému.
Co těmhle požadavkům nevyhoví: tabulka na sdíleném disku, sken prezenční listiny uložený do složky, e-mail s potvrzením účasti a evidence vedená jednou osobou v jejím vlastním souboru. To všechno jsou pomůcky, ne evidence ve smyslu vyhlášky.
Jedna praktická poznámka k e-learningu. Samotné proklikání prezentace není školení. Doložitelnost účasti je jen jedna z podmínek, druhá je obsah odpovídající tematickému plánu a třetí je ověření znalostí. Systém, který splní evidenci a neřeší obsah, problém nevyřeší.
Central stop a Total stop mezi požárně bezpečnostními zařízeními
Novela upravila § 2 tak, že mezi požárně bezpečnostní zařízení výslovně patří i vypínací prvky Central stop a Total stop, tedy tlačítka centrálního vypnutí elektrické energie v objektu.
Pro provozovatele to znamená, že tenhle prvek přibývá na seznam zařízení, u kterých se prokazuje provozuschopnost. Zajímavá je druhá část změny: kontrola nemusí být nutně fyzickým odzkoušením. Provozuschopnost lze doložit i sledováním výkonových parametrů, kontinuálním snímáním nebo simulováním poruch.
To je vstřícné k provozům, kde fyzické odpojení celého objektu není reálné, protože by znamenalo odstávku výroby nebo výpadek chlazení. Pořád ale platí, že způsob kontroly musí být doložený a odpovídat podmínkám výrobce.
Když si nejste jistí, jestli tlačítko u vchodu do haly, o kterém se ví, že „něco vypíná", má vůbec někoho, kdo ho kontroluje, je to dobrý moment se na to podívat. Tohle je typická věc, kterou nikdo nepřevzal, protože elektrikář ji považuje za požární zařízení a technik požární ochrany za elektroinstalaci.
Požárně bezpečnostní řešení: jiný obsah a užší okruh zpracovatelů
Novela přepsala § 41, který určuje rozsah a obsah požárně bezpečnostního řešení. Nově se obsah odvíjí od druhu dokumentace podle stavebního zákona, což mimo jiné znamená, že se počítá i s ověřenou neautorizovanou dokumentací schválenou stavebním úřadem a s prováděcí dokumentací používanou při realizaci stavby. Řešení má vždy textovou a výkresovou část.
Souběžně, také od 1. ledna 2026, se zúžil okruh osob oprávněných požárně bezpečnostní řešení zpracovat. U staveb kategorie I a II ho smí zpracovat pouze autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru požární bezpečnost staveb. Do 31. prosince 2025 to mohli i autorizovaní inženýři podle § 18 odst. 2 autorizačního zákona.
Přechodná ustanovení se posuzují podle dvou dat a stojí za to je znát, protože rozhodují o tom, jestli je hotová dokumentace použitelná:
- Kdo směl řešení zpracovat, se posuzuje podle data, kdy bylo opatřeno elektronickým podpisem nebo razítkem. Razítko z roku 2025 je přijatelné i po Novém roce.
- Jaký obsah má řešení mít, se posuzuje podle data podání žádosti o závazné stanovisko.
Investorům to říká jednu praktickou věc: rozpracovaná dokumentace se nemusí předělávat, pokud je datovaná včas. Nová zakázka už ale musí mít zpracovatele s autorizací v oboru požární bezpečnost staveb, a těch je omezený počet. Do harmonogramu je rozumné dát na to rezervu.
Doplněna byla také zcela nová příloha č. 7, která stanoví další požadavky pro návrh vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení. Sjednocuje to praxi, která se dosud lišila podle kraje a podle konkrétního pracoviště hasičského záchranného sboru.
Připomenutí: co se od začlenění odvíjí
Skoro každý spor o to, jestli firma má nebo nemá něco vést, se dá vyřešit jednou otázkou: do jaké kategorie je začleněná. Předpis rozlišuje tři.
Činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí jsou běžné administrativní a obchodní provozy. Vede se dokumentace o školení zaměstnanců a stačí jednodušší režim.
Činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím jsou většina výrobních a skladových provozů. Přibývá začlenění, stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, požární řády pro rizikové prostory, požární poplachové směrnice, požární evakuační plán tam, kde je vyžadován, dokumentace zdolávání požárů, řád ohlašovny požárů, tematický plán a časový rozvrh školení, odborná příprava preventivních požárních hlídek a preventistů a požární kniha.
Činnosti s vysokým požárním nebezpečím jsou provozy s velkým množstvím hořlavin, chemické provozy a podobně. Navíc se zpracovává posouzení požárního nebezpečí, které schvaluje hasičský záchranný sbor.
Od kategorie se odvíjejí i lhůty, které se v praxi hlídají nejhůř:
- Školení zaměstnanců při nástupu a při změně pracoviště nebo činnosti, opakovaně nejméně jednou za dva roky.
- Školení vedoucích zaměstnanců nejméně jednou za tři roky.
- Odborná příprava preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany nejméně jednou za rok.
- Preventivní požární prohlídky v prostorách s vysokým požárním nebezpečím nejméně jednou za tři měsíce, se zvýšeným nejméně jednou za šest měsíců, u ostatních provozovaných činností nejméně jednou za rok.
- Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů nejméně jednou za rok, pokud výrobce nebo projektová dokumentace nestanoví jinak.
Poslední bod má háček, na který se často naráží: „pokud výrobce nestanoví jinak" znamená, že u konkrétního zařízení může být lhůta kratší. Roční interval není strop, je to minimum.
Jak vypadá kontrola hasičského záchranného sboru
Státní požární dozor u firem není častý, ale když přijde, běží podle předvídatelného scénáře. Vyplatí se ho znát, protože většinu bodů lze připravit dopředu.
Kontrolní skupina obvykle začne dokumentací. Chce vidět začlenění a ověřit, jestli odpovídá skutečnosti, kterou uvidí při obhlídce. Pak jde po dokladech o školení a odborné přípravě, po záznamech z preventivních požárních prohlídek a po dokladech o kontrolách požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů.
Následuje obhlídka objektu. Tam se posuzuje průchodnost únikových cest, značení, přístup k hasicím přístrojům a hydrantům, stav požárních uzávěrů, skladování hořlavých látek a soulad skutečného provozu s tím, co je v dokumentaci napsáno.
Nejhorší výsledek nebývá chybějící razítko, ale rozpor mezi dokumentací a realitou. Když je v požárním řádu napsáno, že se v prostoru neskladují hořlavé kapaliny, a v rohu stojí sud s ředidlem, je to závažnější nález než chybějící podpis, protože zpochybní celou dokumentaci.
Co se s tím dá dělat předem: projít si vlastní dokumentaci s tužkou v ruce a projít objekt. Ne číst, co je napsáno, ale ověřovat, jestli to tak opravdu je.
Co se nemění a přesto to bývá nejčastější závada
Novela nesáhla na to, na čem u kontrol nejčastěji záleží. Z toho, co vidíme při preventivních požárních prohlídkách, se pořád opakuje pět věcí.
Začlenění do kategorie požárního nebezpečí neodpovídá provozu
Firma začleněná před osmi lety mezi činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí mezitím pořídila lakovnu, sklad hořlavin nebo nabíjecí stanici pro vysokozdvižné vozíky. Začlenění se přitom mění tím, co se v objektu skutečně děje, ne tím, kdy si na to někdo vzpomene. Od začlenění se odvíjí celá další dokumentace, takže chyba na začátku znehodnotí i to, co je pod ní správně.
Dokumentace vznikla ke kolaudaci a od té doby ji nikdo neotevřel
Požární poplachové směrnice s telefonním číslem člověka, který ve firmě čtyři roky nepracuje. Požární evakuační plán s rozmístěním, které neodpovídá současnému uspořádání haly. Obojí je nejen formální závada, ale hlavně dokument, podle kterého se za mimořádné situace nikdo nezachrání.
Doklady o kontrolách chybí nebo jsou po lhůtě
Hasicí přístroje, hydranty, elektrická požární signalizace, nouzové osvětlení, požární klapky, samočinná odvětrávací zařízení. Každé z nich má svou lhůtu a svého dodavatele, a stačí, aby jednomu skončila smlouva. Vyplatí se mít jeden přehled se všemi lhůtami, ne šanon od každé firmy zvlášť.
Únikové cesty slouží jako sklad
Nejlevnější závada na odstranění a nejčastější příčina toho, že se lidé z objektu nedostanou. Paletový vozík u dveří, regál v chodbě, zastavěný hydrant. Kontroluje se to při preventivní požární prohlídce, ale skutečné řešení je v tom, kdo za pořádek na chodbě odpovídá každý den.
Nová technologie v dokumentaci chybí
Fotovoltaika na střeše, trakční baterie ve skladu, nabíjecí místa pro elektrické vozíky, akumulátory k záložnímu napájení. Tyhle věci přibyly ve většině provozů během posledních let a v požární dokumentaci o nich často není ani řádek, přestože mění způsob, jakým se objekt hasí, a tím i to, co má být v poplachových směrnicích a v podkladech pro jednotku hasičů.
Kontrolní seznam
- Projít, jestli začlenění do kategorie požárního nebezpečí odpovídá tomu, co se dnes v objektu opravdu dělá.
- Zkontrolovat, kdo u vás odpovídá za kontrolu vypínacích prvků Central stop a Total stop a jestli o nich existuje doklad.
- Rozhodnout se u školení: buď zůstat u prezenčních listin s podpisy, nebo si ověřit, že elektronický systém splňuje všechny tři podmínky.
- Sepsat jeden přehled lhůt kontrol všech požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů, napříč dodavateli.
- Projít poplachové směrnice a evakuační plán větou po větě, hlavně telefonní čísla a rozmístění.
- U připravovaných staveb ověřit, že zpracovatel požárně bezpečnostního řešení má autorizaci v oboru požární bezpečnost staveb.
Kdy má smysl to řešit s někým zvenčí
Novela sama o sobě nevyvolává potřebu předělávat dokumentaci, kterou máte. Pokud jste ale za poslední dva roky měnili provoz, rozšiřovali halu, přidali technologii nebo se u vás vyměnili lidé odpovědní za požární ochranu, je změna předpisu dobrá záminka projít to celé najednou.
Zajišťujeme požární ochranu pro firmy jako odborně způsobilé osoby, včetně dokumentace, školení, preventivních požárních prohlídek a přípravy na kontrolu hasičského záchranného sboru. Napište nám, co provozujete, a řekneme vám, co je u vás potřeba a co ne.